středa 23. listopadu 2011

Zednářský plán

Zednářský plán
Znesvěcující hinduistický náboženský obřad, který se udál ve svatyni Naší Paní Fatimské v Portugalsku – přesně tam, kde se šestkrát zjevila Panna Maria, a na oltáři, kde se slaví mše svatá – nebyl žádnou náhodou.
redakce The Fatima Crusader


Pierre Virion ve své knize Soon a World Government, a Super and Counter-Church? cituje některé zednářské dokumenty, které názorně ukazují, že tajné společnosti zamýšlí na celé planetě ustavit zdánlivě demokratickou světovou vládu a celosvětové náboženství. Světová vláda i toto celosvětové náboženství bude pod kontrolou zednářů.
Zednářství chce ovládat všechna náboženství
Zednářský časopis Le Symbolisme v roce 1962 otiskl následující:
„Moji bratři, nenechte lidi říkat, že zednářství je proticírkví. To byla jenom fráze, která se hodila pro danou příležitost. Zednářství chce v podstatě být supercírkví, která přivede všechny církve do své náruče.“
Všimněte si, že zednářství nechce zničit všechny rozdíly mezi rozličnými náboženstvími, ale chce, aby se náboženství vzájemně „respektovala“, chce bez ohledu na jejich víru sjednotit co nejvíce bratří, kteří přináležejí ke stejné rodině, jež je nadřazena nad věrnost jakémukoliv jinému ideálu, nauce nebo božstvu. „Jednota v rozmanitosti“ je jeho heslem. Je to jasné z toho, co během Druhého vatikánského koncilu ve své knize L’oecumenisme vu par un Franc-Macon de tradition (Ekumenismus očima tradičního zednáře) napsal zednář Yves Marsaudon:
„Za našich časů náš bratr Franklin Roosevelt požadoval pro všechny lidi možnost uctívat Boha podle svých pravidel a svého přesvědčení. To je tolerance a je to také ekumenismus. My, tradiční zednáři, si dovolujeme parafrázovat tento výrok proslulého politika a přenést jej přizpůsobený daným okolnostem: katolíci, pravoslavní, protestanti, izraelité, muslimové, hinduisté, buddhisté, volnomyšlenkáři, to vše jsou jména. Zednářství je jejich příjmení.“
Zednářský plán: „Náboženské cítění“ získá převahu nad dogmatickou pravdou
Zednáři chtějí, aby všechna náboženství měla něco společného, co bude považováno za důležitější než nauka. Toto společné „něco“ tedy bude muset být zkušeností – přímým kontaktem s „božstvím“ – a tato osobní zkušenost bude prohlášena za „náboženštější“ a důležitější než nauka.
Náboženskou zkušeností, kterou zednáři chtějí jako společný bod jednoty všech náboženství, je spiritismus. Nesčetné zednářské dokumenty poukazují na skutečnost, a dokonce to v mnoha případech výslovně tvrdí, že pro velmi vysoce postavené zednáře je nejvyšší vědou a náboženstvím budoucnosti teurgie – forma spiritismu (teurgie pojednává o zasahování nadpřirozených sil do lidských záležitostí a zabývá se schopností takové síly přivolat a/nebo je ovlivnit – pozn. překl.). Podle slovníku The American College Dictionary je teurgie „systémem magie praktikovaným egyptskými platoniky a dalšími lidmi, kteří tvrdí, že komunikují s božstvy a získávají od nich pomoc“.
Zednářský ekumenismus má za cíl učinit ze spiritismu všeobecný druh náboženské zkušenosti v rámci všech rozličných náboženství. Pokouší se učinit to, aby se nauky specifické pro jedno nebo více náboženství, jevily tak nepodstatné, že obyčejní lidé budou povzbuzeni k tomu, aby žili podle jakékoliv nauky, která vyhovuje jejich představám. Podle samotných zednářů byla Římskokatolická církev až do Druhého vatikánského koncilu jedinou Církví, která si ještě měla nalézt svou vlastní formu spiritismu, než bude zednářských cílů dosaženo v ekumenismu. Yves Marsaudon, zednář 33° stupně, jednoduše napsal:
„S protestantskými církvemi není problém, který by vyžadoval řešení, stejně jako není problém mezi zednářstvím a Synagogou. Potíže jsou pouze se samotnou Římskokatolickou církví.“
Co musejí praví katolíci učinit pro spásu své duše
Abychom zůstali věrní Ježíši Kristu a došli spásy, musíme se my katolíci přidržovat neomylné katolické nauky. My katolíci musíme stát za neměnnou naukou, abychom nebyli pohlceni touto zednářskou celosvětovou proticírkví, nebo v ní nebyli přetvořeni. Při pokračující realizaci tohoto zednářského plánu budou proti pravým katolíkům bojovat falešní katolíci, neokatolíci, modernističtí katolíci a zednáři. Ekumenismus (zednářské dítě) a jeho stoupenci (ekumeničtí katolíci) skončí – při své snaze pohltit nebo přetvořit pravou Církev na tuto falešnou, katolické Církvi podobnou, koncilní katolickou Církev – otevřeným pronásledováním věřících tradičních katolíků. Tradiční katolíci jsou již vytlačováni na okraj a znevažováni. Notícias de Fátima, místní fatimské noviny, které mají přátelské vztahy s fatimskou svatyní, falešně ztotožnili věrné katolíky s „Talibanem“. (viz "Fatima Newspaper Defends Guerra’s Betrayal")
Proč třetí tajemství Naší Paní varovalo před Druhým vatikánským koncilem
V podstatě přesně toto Druhý vatikánský koncil zapříčinil. Je dobře známé, že koncilu se zmocnili progresivističtí teologové a biskupové, jejichž cílem bylo zavést „novou teologii“. Ve svém úsilí uspěli natolik, že je trvalá nauka a praxe katolické Církve mylně považována za „přežitou“. Tím se Církev stala citlivou k infiltraci ze strany nepřátel. Také to vydláždilo cestu k tomu, aby si nehodní biskupové a teologové, kteří se řídí nejnovějšími trendy, jako jsou např. Hans Küng a kardinál Walter Kasper, udrželi prominentní pozice a celosvětový vliv. Je to tento zlodějský koncil a z něj pramenící duch novot, který umožňuje biskupům a kardinálům podporujícím herezi, aby si udrželi důstojnost a postavení katolických autorit. To se týká také mnohých v nejvyšších kruzích ve Vatikánu.
Před tímto přišla Naše Paní Fatimská varovat věřící ve třetím tajemství. Varovala před špatným koncilem, který přijde – koncilem, který se bude konat po roce 1960. Také přišla varovat před změnami ve mši svaté, které také zanechají Církev zranitelnou vůči herezím.
Dlouhodobým cílem zednářství je rozvrátit Církev tím, že zednářství svede katolíky – skrze koncilní „novou teologii“ – k tomu, aby se přidali k ostatním náboženstvím v mezináboženském duchu, který z důvodu dosažení jednoty lidského rodu bagatelizuje náboženské odlišnosti. Tím jsou tito ubozí, oklamaní katolíci krok za krokem vedeni k zapření víry a přijetí koncilního náboženství – přičemž po celou dobu věří, že jsou katolíky. Přesto jsou tito lidé přijetím koncilního myšlení vlastně pohlceni zednářským náboženstvím nového světového pořádku.
Zednářství je pohanským náboženstvím s pohanskými rituály
Zednářství je pohanským náboženstvím. Zednářství stojí za ekumenickým hnutím. Francouzský zednář Yves Marsaudon se vychloubal: „Dá se říci, že ekumenismus je duchovním synem zednářství.“  A dále vychvaloval ekumenismus, který se rozvíjel po Druhém vatikánském koncilu, jako triumf zednářských ideálů. „Katolíci,“ řekl, „...nesmí zapomínat, že všechny cesty vedou k Bohu. A budou muset přijmout, že tato odvážná volnomyšlenkářská idea, kterou skutečně můžeme nazvat revoluční a která vyvěrá z našich zednářských lóží, se v chrámu Sv. Petra skvěle rozšířila“.
Vidíme tedy, že toto pohanské zednářské náboženství – toto protikřesťanské náboženství – jímž jsou všechna ostatní náboženství sváděna, aby k němu přináležela skrze „mezináboženskou spolupráci“ a „jednotu v rozmanitosti“, vede k jedinému celosvětovému náboženství Antikrista.
Jasně tedy vidíme na příkladu pohanského obřadu, který se odehrál ve Fatimě 5. května 2004 a se souhlasem fatimského biskupa a duchovního vůdce Guerry byl veřejně přenášen televizí, toto:
  • K takovým věcem nás vede Druhý vatikánský koncil.
  • Toto je cílem ekumenismu.
  • Toto vatikánští oficiální představitelé zjevně schvalují, přinejmenším svým mlčením.
Toto jediné celosvětové náboženství všechny vede, ve svých rozličných formách, k tomu, aby přijali jistý druh pohanství. Takový je hinduismus. Hinduismus zahrnuje protichůdné ideje a techniky a uctívá falešné bohy. Každý jedinec má svou „danou cestu“ k Bohu, ať už skrze hinduismus, mohamedánství, katolicismus nebo uctívání afrického hada. Obdobně je tento pohanský náboženský indiferentismus ústředním dogmatem zednářství. Toto pohanské myšlení zednářství vede nakonec ke zpohanštění celých národů skrze mocný zednářský vliv v mnoha vládách. Samo zednářství je pohanstvím. Uctívá kanaánské bohy. Nejvyšší zednářské stupně vedou nakonec podle papeže Lva XIII. k otevřenému uctívání satana.
Nebezpečí dnes
V únoru 2004 byli buddhisté vpuštěni do sanktuária v bazilice Sv. Adalberta v Grand Rapids v Michiganu. V říjnu 2003 se otec Arul Irudayam, duchovní ze svatyně Naší Paní ve Vailankanni v Indii vychloubal, že hinduisté nyní provádějí své pohanské rituály uvnitř tohoto kostela. Stále více pohanských náboženství je přizýváno, aby vykonávaly své pohanské rituály v katolických kostelech a to vše ve jménu „mezináboženského dialogu“. Tato smrtelná rakovina nyní infikovala svatyni Naší Paní ve Fatimě v Portugalsku. Biskup z Fatimy a dokonce i členové vyšší církevní hierarchie hrají vědomě či nevědomě klíčovou roli při zavedení katolíků pod jedinou zednářskou světovou vládu a pod jedinou celosvětovou církev.
Zednáři si možná myslí, že úspěšně prolomili poslední překážku, katolickou Církev. Ale ďábel, jeho sluha zednářství a ti z katolické hierarchie, kteří prosazují toto smíšené náboženství, činí osudovou chybu. Neuvědomili si, nebo se rozhodli zapomenout, že Naše Paní je přemožitelkou všech herezí včetně zednářství.
V mezidobí
 Co nyní v tomto mezidobí můžeme učinit, abychom se spasili a spasili naše milované?
Naše Paní Fatimská slíbila: „Nakonec Mé Neposkvrněné srdce zvítězí. Svatý Otec Mně zasvětí Rusko. Rusko bude obráceno a světu bude poskytnut mír.“ Zednářství a jeho plán zničení katolického náboženství se nakonec nepodaří. Ale než uzříme vítězství Církve, pravděpodobně přijde trest Boží, o němž hovořil P. Paul Kramer v článku „Třetí tajemství odhaluje velký trest“ v tomto čísle časopisu.
Je na každém věřícím katolíkovi, aby se duchovně polepšil, aby nalezl stejně smýšlející katolíky, modlil se, postil, činil pokání. Musí se duchovně, intelektuálně, mentálně vyzbrojit a učinit vše, co je potřeba pro nadcházející střet. Musíme se připravit, připravit své rodiny a přátelé na dočasné vítězství sil Antikrista. V mnoha ohledech již tyto síly uspěly.
Nabádáme vás, abyste se připojili k Vyslancům Ježíše a Marie (viz „Fatima, Faith and Fidelity in Action“) (Vyslanci Ježíše a Marie jsou katoličtí muži a ženy bez rozdílu věku, kteří mají společné poslání studovat, žít a šířit katolickou víru mezi ostatními – pozn. překl.), kteří z milosti Boží a skrze modlitbu, oběti, vytrvalost a věrnost obstojí a budou bránit Naši Paní z Fatimy, Království Kristovo na zemi a naší jednu, svatou, všeobecnou, apoštolskou Církev.
Překlad: D. Grof