úterý 31. července 2012

Biskup Williamson - Komentář Eleison CCLXIII (2012)

Biskup Williamson - Komentář Eleison CCLXIII (2012)
28. července 2012
Poznámka překladatele: Jsem si vědom, že překlady pravidelných každotýdenních komentářů J. E. biskupa Williamsona u nás vycházejí na diskuzním fóru Traditio a této aktivity si cením. Poslední komentář se mi však zdá v současné situaci natolik pozoruhodný, že jsem se rozhodnul jej zde přetisknout ve vlastním překladu.
Koncilní nákaza
Mohou katolíci, kteří si chtějí uchovat Víru, navštěvovat tridentskou mši slouženou knězem, který je součástí koncilní církve, například tím, že přináleží k Institutu Krista Krále nebo k Bratrstvu sv. Petra?  Odpověď musí být ta, že katolík takovou mši zpravidla navštěvovat nesmí, dokonce i když jde o tridentskou mši a dokonce i když je slavena důstojně. Čím může být takovéto zdánlivě přísné pravidlo ospravedlněno?
Základním důvodem je, že katolická Víra je důležitější než mše. Protože jestliže nemohu bez své vlastní viny dokonce i po delší dobu navštěvovat mši, ale zachovám si Víru, stále mohu spasit svou duši, zatímco jestliže ztratím Víru, ale z jakéhokoliv důvodu dále navštěvuji mši, nemohu svou duši spasit („Bez víry se nelze líbit Bohu“ – Žid XI, 6). Mši tedy navštěvuji, abych žil svou Víru, a náboženské přesvědčení jde spolu s bohoslužbou. Navštěvuji pravou mši, abych si uchoval pravou Víru. Neuchovávám si Víru, abych navštěvoval mši.
Z toho vyplývá, že jestliže slavení tridentské mše probíhá za okolností, které hrozí oslabit mou víru, pak v závislosti na závažnosti této hrozby, takovou mši navštěvovat nesmím. Toto je důvod, proč liturgie slavené schizmatickými pravoslavnými kněžími mohou být platné, ale Církev je při svém zdravém rozumu pod hrozbou těžkého hříchu zakazovala navštěvovat, protože, jde-li náboženské přesvědčení spolu s bohoslužbou, nekatolická bohoslužba ohrožovala víru katolíků. Pravoslaví v průběhu staletí způsobilo katolické Církvi velkou škodu, ale dá se něco srovnávat se zkázou způsobenou Církvi během pouhých pár desítek let konciliarismu? Jestliže tedy měli katolíci zakázáno navštěvovat liturgie v pravoslavných podmínkách, neměla by tatáž Církev při zdravém rozumu zakazovat navštěvovat tridentskou mši slavenou za koncilních okolností?
Co se myslí těmito koncilními okolnostmi? Odpověď musí být ta, že jde o okolnosti, které mě po kratší či delší době přimějí myslet si, že Druhý vatikánský koncil nebyl naprostou pohromou pro Církev. Takovou okolností může být sympatický a věřící kněz, který nemá žádný problém se sloužením nové či staré mše, a který káže a jedná tak, jako by koncil nepředstavoval žádný vážný problém. Konciliarismus je tak nebezpečný, protože může být utvořen tak, aby vypadal natolik katolicky, že mohu ztratit Víru, aniž bych si to – nebo skoro aniž bych si to – uvědomil.
Zdravý rozum samozřejmě vezme v potaz rozličné zvláštní okolnosti. Dobrý kněz uvězněný nyní v koncilní církvi například může, aby se vydal na cestu z ní, potřebovat povzbuzení tím, že navštívím jeho první celebrace pravé mše. Obecným pravidlem však musí zůstat, že si nemám zadat dokonce ani s pravou mší, je-li slavena v koncilním kontextu. Pro potvrzení si všimněte, jak Řím začal tím, že Institutu Dobrého Pastýře povolil sloužit výlučně pravou mši, protože věděl, že ve chvíli, kdy Institut spolkne oficiální návnadu, může si být Řím nakonec jistý, že chytí Institut do své koncilní pasti. Samozřejmě. Trvalo to jen pět let.
Toto je nebezpečím jakékoliv praktické dohody bez věroučné shody mezi Římem a Bratrstvem sv. Pia X. Dokud Řím věří ve svou koncilní věrouku, bude muset používat jakoukoliv takovou dohodu k tomu, aby FSSPX zatáhnul na cestu v koncilním směru, a kontext každé mše FSSPX by se tak stal koncilním, ne-li rychle, pak přinejmenším po delší době. Být předem varován znamená být předem vyzbrojen.
Kyrie eleison.
Překlad: D. Grof