středa 20. ledna 2016

Jak šest papežů nezvládlo zveřejnit třetí tajemství (2015)

 
Jak šest papežů nezvládlo zveřejnit třetí tajemství (2015)
Výňatek z přednášky Johna Salzy na konferenci „Only the Pope Can Save Washington“, 22.-24. září 2015.
John Salza, J.D.
Název mé přednášky je „Jak šest papežů nezvládlo zveřejnit třetí fatimské tajemství“. V této přednášce budu prezentovat historický důkaz založený na nezvratných faktech a nevyvratitelném svědectví, jež nám dává morální jistotu, že existuje utajený text třetího fatimského tajemství, který je v současnosti Vatikánem zamlčován. Pro více informací se podívejte do mé nové knihy A Catechism on Fatima na www.johnsalza.com.
Co je třetí fatimské tajemství?
Třetí fatimské tajemství je poslední část poselství, které Naše Paní předala dětem 13. července 1917. Tajemství sestává ze dvou částí: (1) Luciin popis vize popravy papeže, biskupů, kněží a dalších věřících vojáky vně města v troskách, a (2) Slova Naší Paní vysvětlující tuto vizi a jiné záležitosti týkající se Církve a světa (včetně proroctví o apostazi v Církvi počínající právě po polovině 20. století), jež začínají obratem: „V Portugalsku bude dogma Víry vždy zachováno...“
Jaký je důkaz o dvou oddělených textech?
Důkaz, který budu prezentovat, demonstruje, že Lucie zaznamenala slova Naší Paní v dopise svému biskupovi a vizi na list ze zápisníku, který nebyl adresován nikomu. Luciin dopis jejímu biskupovi obsahující skutečná, vyřečená slova Naší Paní sestává z asi 25 řádků, zatímco vize zveřejněná Vatikánem má 62 řádek. Dopis byl napsán na jednotlivém listu papíru, odděleném od listu ze zápisníku, který Lucie použila k sepsání vize.
Dopis byl sepsán 9. ledna 1944 (nebo krátce před tím), zatímco vize byla sepsána 3. ledna 1944). Oba dokumenty byly vloženy do oddělených zalepených obálek, přičemž každá obsahovala „výslovný příkaz“ Naší Paní, aby byly oba dokumenty zveřejněny v roce 1960. Obálka obsahující dopis, byla doručena do Vatikánu 16. dubna 1957 (zatímco obálka obsahující vizi byla doručena 4. dubna 1957). Dopis byl přechováván v psacím stole zvaném „Barbarigo“ (zatímco vize byla přechovávána v tajných archivech Svatého Officia).
Záznam také ukazuje, že papežové Jan XXIII., Pavel VI. a Jan Pavel II. četli třetí tajemství ve dvou odlišných datech, což naznačuje dva odlišné texty. Jak uvidíme, Jan XXIII. četl dva texty; jeden (dopis) kolem 20. srpna 1959 a druhý (vizi) v roce 1960. Pavel VI. četl také dva texty; jeden (dopis) 27. června 1963 a druhý (vizi) 27. března 1965. Jan Pavel II. také četl dva texty; jeden (dopis) v říjnu 1978 a druhý (vizi) 18. července 1981.
[Poté, co John Salza detailně prokázal výše uvedená fakta, pokračoval částí třetího tajemství zveřejněnou Vatikánem v roce 2000 o „bíle oblečeném biskupovi“.]
Co je vize „bíle oblečeného biskupa“?
Jak bylo zmíněno, Vatikán nakonec zveřejnil text vize 26. července 2000 (o 40 let později) spolu s komentářem v dokumentu nazvaném Fatimské poselství, ale stále nezveřejnil dopis, který zůstává „utajený“.
Se zveřejněním v roce 2000 se dozvídáme, že část třetího tajemství odhaluje děsivý, materiální trest zahrnující papeže spolu s dalšími členy Církve, kteří jsou krutě popraveni vojáky za použití střel z pušek a šípů ve městě v troskách a plném mrtvol. Protože doposud neproběhla žádná taková veřejná poprava papeže a jiných věřících, zůstává toto proroctví pro budoucnost.
Luciiny popisy ve vizi jsou docela zvláštní a mohou během této popravy ve Vatikánu sugerovat přítomnost dvou „biskupů oblečených v bílém“, což v současnosti nastalo s papežem Františkem a emeritním papežem Benediktem (to je v dějinách Církve zcela bezprecedentní situace). Vlastně jsem tuto možnost zmiňoval ve své přednášce v Římě v roce 2012, rok před tím, kdy Benedikt XVI. oznámil svou rezignaci.
Poté, co popsala obraz „podobný tomu, jako když se lidé vidí v zrcadle“, vidí Lucie „bíle oblečeného biskupa“, který působil na děti „dojmem, že je to Svatý Otec.“ Proč by Lucie říkala, že viděla obraz a [měla] „dojem“, že to byl Svatý Otec, kdyby to byl opravdu papež?
Je tento „bíle oblečený biskup“ toutéž osobou jako „Svatý Otec“, který je později v této vizi „zabit skupinou vojáků“ ranami z pušek a šípy? Nebo Lucie dělá rozdíl mezi pravým papežem a antipapežem?
Existuje dnes, vzhledem k veřejnému zpochybňování platnosti Bergogliovy volby, skutečně tento scénář papeže/antipapeže? Mohl by být „bíle oblečeným biskupem“ emeritní papež Benedikt, který stále působí „dojmem“ Svatého Otce? Nebo je to František, „římský biskup“? Nebo je to jiný papež (nebo biskup) v budoucnosti? A je „polorozbořeným městem“ Řím (přičemž „korkový dub“ je v Římě zdomácnělý)?
To nebudeme nikdy vědět, dokud Církev nezveřejní utajený text, nebo dokud se, chraň Bůh, prorokované tresty kvůli tomu, že papež selhal při zasvěcení Ruska, neuskuteční.
Jak Vatikán interpretoval vizi ve svém dokumentu Fatimské poselství z 26. června 2000?
Způsobem, který odporuje rozumu. V dokumentu z roku 2000 se kardinál Sodano a arcibiskup Bertone pokoušeli Fatimě upřít jakoukoliv budoucí prorockou realitu a odkázat [Fatimu] k minulosti. Jak přesně? Ve skutečnosti tím, že sugerovali, že prorocká vize Naší Paní (o popravě papeže a dalších věřících vojáky ranami z pušek a šípy v polorozbořeném městě) předaná v roce 1917, byla naplněna neúspěšným pokusem Mehmeta Ali Agci o atentát na Jana Pavla II. 13. května 1981. Zjevné problémy s vatikánským výkladem jsou následující:
1)      Jan Pavel II. nebyl zabit;
2)      Jan Pavel II. nebyl na vrcholu hory u paty kříže, když byl postřelen;
3)      na nikoho jiného se ten den na Svatopetrském náměstí nestřílelo, tím méně, že by byl někdo zabit;
4)      Ali Agca nebyl voják;
5)      Ali Agca byl osamělý střelec;
6)      Ali Agca navíc k ranám ze střelné zbraně nepoužil šípy; a
7)      Řím nebyl městem v troskách.
Problémy s tímto výkladem jsou zjevné a početné, což je důvod proč Matka Angelica z Eternal Wod Television Network (EWTN) kritizovala vatikánský dokument, když řekla: „nedostali jsme vše“. (1)
Navíc prorocká posloupnost v tomto „pokusu o interpretaci“ ze strany Vatikánu nedává smysl. Naše Paní nás vede od hrůzu budící vize pekla, kde démoni mučí duše zatracených, ke konkrétním varováním o nejnásilnějším a smrtí naplněném století světové historie, jež si vyžádalo 200 milionů životů ... po zpackaný pokus o atentát na papeže, který strávil několik měsíců v nemocnici, jen aby pokračoval v aktivním a produktivním životě (a žil dalších 24 let) a dokonce se vrátil na lyžařské svahy? (2)
Jakkoliv byl tento nezdařený pokus o zabití papeže zavrženíhodný, stěží mohl být „vrcholnou“ událostí nejkrvavějšího století ve světové historii, století dvacátého. To nedává smysl.
Jaké další problémy existují u vatikánské interpretace vize z roku 2000?
U této interpretace existuje mnoho jiných podstatných problémů. Například, proč by Vatikán čekal takřka 20 let do roku 2000, aby odkryl proroctví, které se údajně naplnilo v roce 1981? Ve skutečnosti kardinál Oddi v časopise  Il Sabato 17. října 1990 informoval, že se Lucie v květnu 1982 setkala s Janem Pavlem II. a bylo rozhodnuto, že vize nebude zveřejněna, protože by mohla být „mylně interpretována“. Jestliže však byla prorocká vize naplněna již v roce 1981, pak nemohla být „mylně interpretována“ v roce 1982 ani jindy, protože už byla naplněna.
A dále, jestliže bylo třetí tajemství naplněno v roce 1981, pak by Jan Pavel II. nepotřeboval v roce 1984 provést zasvěcení, aby zabránil vyplnění podmíněného trestu; už by byl vyplněn v roce 1981.
Nakonec napsal Jan Pavel II. 19. dubna 2000 dopis Lucii (jehož kopie byla zahrnuta do dokumentu z 26. června 2000), v němž říká, že k Lucii posílá Bertoneho, „aby se jí zeptal na jisté otázky ohledně výkladu ´třetí části tajemství´“, jako pomoci pro přípravu zveřejnění Vatikánského dokumentu.
Jestliže však byl pokus o atentát z roku 1981 naplněním „třetí části tajemství“ a tajemství je nyní „součástí minulosti“, pak se člověk musí ptát, proč měl Jan Pavel II. ještě otázky ohledně výkladu v roce 2000.
Je vatikánská interpretace vize jako „pokusu o atentát“ pro katolíky závazná?
Ne. Dle Pátého lateránského koncilu má pouze papež autoritu podávat zavazující výklad proroctví a papež Jan Pavel II. neposkytnul v dokumentu z 26. června 2000 žádný výklad vize. Spíše byl dokument vydán dvěma kardinály a arcibiskupem, a připouští, že je jen „pokusem“ o výklad proroctví.
Kardinál Ratzinger, který k vizi předkládá „teologický komentář“, uvádí svou psanou analýzu tvrzením: „Před tím, než se pokusíme o výklad...“ a „Před tím, než se ujmeme výkladu...“, nakonec popisuje své úsilí jako „Pokus interpretovat fatimské ´tajemství´“. Na tiskové konferenci 26. června 2000 Ratzinger také řekl: „Není záměrem Církve vnucovat jediný výklad.“ (3) Ratzinger také objasňuje, že „pokus“ o interpretaci, je pokusem kardinála Sodana a nikoliv papežovým. Samozřejmě nás vatikánští oficiální představitelé, kteří nemají žádnou autoritu interpretovat proroctví, nemohou zavazovat „pokusnými výklady“, které, jak připouštějí, nejsou závazné.
Třetí tajemství, nadcházející synoda a apostaze v Církvi
Proč takové odvádění pozornosti? Protože, jak budu demonstrovat ve své příští přednášce, třetí tajemství varuje před apostazí v Církvi, započínající u nejvyšších vůdců (papeže a biskupů). Tato apostaze, která již byla bezpochyby spuštěna Druhým vatikánským koncilem, dosahuje za vlády papeže Františka hlavu [Církve], a to zvláště s tzv. synodou o rodině.
Zatímco Druhý vatikánský koncil vytvořil primárně naukovou krizi v Církvi, synoda by mohla vytvořit morální krizi bezprecedentních rozměrů, jestliže bude podkopána tradiční nauka o manželství, a sodomité a smilníci budou připuštěni ke Svatému přijímání, čímž rozpoutají nemyslitelnou svatokrádež vůči Svátosti oltářní. I když jsou mnozí biskupové „marinováni“ v modernismu, zdá se, že slušný počet z nich „nakreslí“ ohledně katolické morálky hranici, za níž nelze jít. Můžeme jen doufat a modlit se, aby to byl tento případ, a díky Bohu za ty, kteří tak učiní.
Bohužel, jen pár biskupů, jako byl velký arcibiskup Marcel Lefebvre, odpověděli na naukovou krizi způsobenou Druhým vatikánským koncilem a novou mší. Takřka všichni zbývající biskupové se podvolili. Zdá se však, že Bůh dává biskupům ještě jednu šanci postavit se za katolickou Pravdu, tentokrát, aby hájili učení Našeho Pána o manželství a rodině. Jak se přibližujeme 100. výročí Fatimy, mohou být výsledky synody konečnou zkouškou, jíž Bůh použije, aby prosel zrno od plev, než potrestá svět trestem odhaleným ve třetím tajemství – pokud papež nezabrání trestu tím, že zasvětí Rusko.
Bez ohledu na to, co se však stane, bez ohledu na to, co papež rozhodne, musíme zůstat s Ježíšem a Marií a s Tradicí Církve tak, abychom, jak řekl sv. Vincenc, „nikdy nebyli svedeni jakoukoliv lživou novotou“. Naše Paní fatimská, oroduj za nás!
Poznámky:
1)      16. května 2001 na „Mother Angelica Live“. Autor sledoval živý televizní přenos a byl svědkem tohoto prohlášení Matky Angeliky.
2)      Dle životopisce Jana Pavla II. George Weigela: „Prvních 15 let svého pontifikátu [tj. do roku 1993, 12 let po pokusu o atentát] si dával pauzy, aby si zalyžoval, a zázrakem u toho bylo, že italští paparazzi jej nechali na pokoji.“. Citováno v „The Pope Was Once a Terrific Sportsman,“ 2. dubna 2005, NBC Sports online.
3)      „Vatican releases additional Fatima information,“ United Press International, 27. června 2000.
Zdroj: The Fatima Crusader č. 113, zima 2015, str. 22-27
Překlad: D. Grof